Evropská kulturní studia
Širší vědní základ oboru
Filosofie
1) Přechod od mýtu k logu, utváření předpokladů pro konstituování pojmu vědy v předsókratovském období řecké filosofie. Aristoteles: logika, pojetí vědy a metod vědeckého výzkumu, přírodní filosofie.
2) Osudy antických vědeckých programů ve středověku. Středověké pojetí přírody a člověka.
3) Překračování obzorů. Zeměpisné objevy a jejich důsledky, mikroskop, teleskop, měření. Sbírky přírodnin a jejich pojmenování. Klinická výuka; lidské tělo a jeho stavba jako kulturní jev.
4) Vědecké a kulturní instituce a jejich vůdčí představitelé v 16. a 17. století, hlavní rozdíly (renesance, baroko). Problém politizace vědy a její vztah k náboženství, přírodověda a puritánská morálka, tridentský koncil.
5) Mechanizace a matematizace obrazu světa a člověka. Karteziánské tendence v medicíně, pojetí člověka jako stroje, spory mezi mechanistickými a chemickými výklady životních procesů.
6) Odpovědi na Descartovu výzvu: Hobbesův a Spinozův příklon k materialismu, okasionalismus, empirismus, atomismus. Pokus o aplikaci "nové vědy" v humanitních oborech (Vico). Pascalův duch geometrický a jemný.
7) Racionalismus a empirismus v novověké filosofii a jeho odraz ve vědě a v umění. Kritika racionalismu, Berkeleyovo "esse est percipi", cesta ke kritické filosofii (Hume a Kant).
8) Utopické projekty ve filosofii, politice a vědě. Pokusy o sociální inženýrství; pansofické snahy, encyklopedismus. Dějinný optimismus a pesimismus (Condorcet, Malthus), osvícenské iluze a jejich kritika (Rousseau).
9) Kosmologické aspekty vývoje novověkého myšlení. Střed světa, pevné sféry, soustavy drah nebeských těles a jejich tvar. Pozorování a spekulace, Newtonova metodologie vědy. Konečnost a nekonečnost.
10) Vývoj přírodních a sociálních věd v 19. století teorie (matematika, fyzika, biologie, lingvistika, sociologie, psychologie). Věda a pozitivismus Comta, Spencera, Milla. Empiriokriticismus R. Avenaria a E. Macha.
11) Novokantovská koncepce vědy (Coher, Natorp, Cassirer). Fenomenologie a věda (Husserl, Scheler). Vývoj vědy a epistemologie ve 20. století. Matematika a logika. Fyzika. Biologie. Humanitní a sociální vědy ve 20. století (lingvistika, psychologie, sociologie) a jejich obraz ve fenomenologii, existencialismu a hermeneutice.
12) Kritický racionalismus K. R. Poppera. Struktura vědeckých revolucí T. S. Kuhna. Metodologie výzkumných programů I. Lakatose. Anarchistická epistemologie P. Feyerabenda.
Křesťanské kořeny Evropy
13) Nejstarší prameny bádání o historickém Ježíši a jejich povaha. "Synoptická otázka". Vznik a kanonizace novozákonních textů. Nejstarší mimokřesťanské prameny zmiňující Ježíše.
14) Christianizace římského impéria. Interpretatio Romana a důsledky oddělení křesťanství od judaismu. Úloha apoštola Pavla. Od pronásledování ke státnímu náboženství. Císař Konstantin a Milánský edikt.
15) Christianizace tzv. barbarů. Ariánský spor a jeho odraz v procesu této christianizace. Nicejský a nicejsko-cařihradský koncil.
16) Zrození křesťanské Evropy - základ evropské identity. Formování církevní organizace a období všeobecných koncilů. Proměny životního stylu - christianizovaný životní rámec. Přechod od pohanství a antického dědictví ke křesťanství. Vznik a význam univerzit.
17) Příčiny církevního rozkolu v r. 1054. Křesťanské říše na Východě a Západě. Rozdílné teologické myšlení. Pokusy o smíření (koncily ve Ferraře a Florencii 1438 -1439). Zánik východořímské říše a jeho důsledky. Pravoslaví.
18) Katolictví a protestantství. V čem spočívá hlavní protestantský princip? Protireformace. Důsledky náboženských střetů. Proměny vztahu křesťanství k judaismu a islámu.
19) Postavení křesťanství v podmínkách absolutismu a nástupu osvícenství a romantismu. Vztah křesťanských církví ke státu a politickým hnutím (liberalismus, konzervatismus, nacionalismus, socialismus, anarchismus).
20) Křesťanské církve v podmínkách světových válek. Evropské křesťanství v období studené války. Vztah křesťanských církví k sekularizaci. I. a II. vatikánský koncil, následné trendy v katolicismu, interreligiózní dialog. Protestantská teologie ve 20. století.
Dějiny evropské kultury
21) Vymezení pojmu kultura a kulturní dějiny; přehled základních konceptů, autorů a škol kulturně historického výzkumu a myšlení.
22) Základní pojetí evropské civilizace; mýty o zrodu Evropy; geografické, kulturně politické a etnicko rasové vymezení Evropy. Giambattista Vico, Oswald Spengler, Arnold Toynbee, Karl Jaspers, Emmanuel Todd a jejich pojetí evropských dějin.
23) Evropská kultura v paleolitu a mezolitu a její studium a interpretace. Evropský pravěk a jeho ohlas v díle Mariji Gimbutasové; Mircea Eliade a vize archaické evropské společnosti. Georges Dumézil a indoevropská identita Západu.
24) Krétská a mykénská civilizace, kultura a sociální struktura. Dialekty staré řečtiny a příchod Řeků, mytologický, archeologický a filologický pohled; zhroucení civilizací vrcholné doby bronzové; význam Řecka v západní politické a duchovní imaginaci; archaické Řecko; Homér.
25) Klasické Řecko od řecko-perských válek po tažení Alexandra Makedonského; Periklovy Athény; fenomén hellénismu.
26) Vzestup Říma; vliv Etrusků na formování římské civilizace; vzestup a pád římské republiky; římská středomořská hegemonie a proces romanizace; římské císařství a jeho krize; šíření a triumf křesťanství; krize a pád Říše římské.
27) Raný středověk během "stěhování národů"; civilizace a kultura raně středověkých států; expanze islámu; anglosaská kultura, irské misie a karolinská renesance.
28) Počátek kulturního a ekonomického rozvoje Západu v desátém až třináctém století; křížové výpravy; vzestup papežství; románská a gotická civilizace; tzv. teokratický internacionalismus.
29) Podzim středověku; krize evropské kultury; etnický a národní partikularismus; renesance a humanistická kultura v jižní Evropě; osmanská výzva; reformace v severní Evropě.
30) Raně novověká evropská civilizace a její globální expanze; literatura, filosofie a umění šestnáctého a sedmnáctého století; centralizace, absolutismus a velké panovnické dvory (Versailles Ludvíka XIV.); zrození moderní vědy.
31) Sekularizace a osvícenství; vzpoura proti ancien régime ve Francii a průmyslová revoluce na Britských ostrovech; romantismus, revoluce, nacionalismus a vznik moderního státu.
32) Hlavní kulturní, politické a sociální výzvy devatenáctého a počátku dvacátého století; sociální darwinismus; fin de siecle; nástup moderních ideologií a jejich ohlas v soudobém kulturním životě; modernismus.
Dějiny evropského uměni
33) Evropský paleolit a neolit z hlediska vzniku malířství a sochařství i nejstarších projevů megalitické architektury.
34) Klasické zdroje evropské architektury-Řecko a Řím, raně křesťanská architektura, byzantská architektura. Návraty v průběhu dějin.
35) Kánony a povaha řeckého sochařství archaického, klasického a helénistického období.
36) Středověk: románská a gotická architektura. Klášter jako typologický druh. Středověké město. Význam a úloha Karla IV. a Petra Parléře pro umělecký rozvoj českých zemí v evropském kulturním kontextu.
37) Architektura novověku: renesanční a barokní prostorový koncept. Architektonické a urbanistické realizace. Specifičnost tzv. českého baroka (v konkrétních dílech českých architektů, sochařů i malířů) ve srovnání s povahou barokní tvorby v ostatních evropských zemích.
38) 19. a 20. století v architektuře: sociální utopie, průmyslový věk. Avantgarda. Ideologie. Nové městské celky. Mezinárodní styl a postmoderní reakce. Architektura v informační společnosti. Technologie a životní prostředí.
39) Založení tématu vývojových stylů ve výtvarném umění (Vasari, Winckelmann, Hegel). Téma vývojových stylů v 19. a 20. století (Wölfflin, Riegl, Worringer, Focillon).
40) Avantgarda: charakteristické znaky. 20. století u nás a ve světě. Česká specifika. Surrealismus a realismus. Geneze. Souvislosti/rozdíly. Osobnosti.
41) Začátky kinematografie a období němého filmu (Kinematograf. bří. Lumiérové. Charakteristika prvních filmů. Meliés a filmová fantazie. Surrealistická avantgarda. Německý filmový expresionismus. Kino-pravda v SSSR.)
42) Meziválečný zvukový film. (Změna filmové estetiky s nástupem zvuku. Konfrontace "evropského filmu" s americkým filmovým průmyslem a sovětským filmem ve službách ideologie.)
43) Nové pojetí filmu po 2. světové válce až do 60. let (Italský neorealismus, francouzská nová vlna, britské free cinema, "nový" německý film.)
44) Charakteristika díla některé z významných osobností moderní evropské kinematografie 2. poloviny 20. století ( Fellini, Antonioni, Visconti, Bergman, Buňuel, Wajda, Tarkovskij, Saura...)
45) Umělecké dílo jako "odkrytí bytí" (Heidegger, Merleau-Ponty, Patočka). Moderní a postmoderní umění (Lyotard, Welsch).
Evropské instituce, správa a právo
46) Idea evropského sjednocení - předchůdci a průkopníci myšlenky sjednocené Evropy po druhé světové válce, modely řešení evropské situace, jednotlivé federalistické iniciativy a ekonomické podněty integrace.
47) Počátky evropské integrace: společný trh s uhlím a ocelí (založení , institucionální struktura a mechanismy jednání v ESUO), Evropské obrané společenství, Západoevropská unie.
48) Evropská společenství: Římské smlouvy, EURATOM, EHS, EFTA (úspěchy, neúspěchy, členské státy).
49) Krize společenství: politika "prázdných křesel" a Lucemburský kompromis, důsledky krize. První, druhé a třetí rozšíření - reformy a "britský problém".
50) Úsilí o prohloubení integrace v 80. letech: bílá kniha o vnítřním trhu, Schengenská dohoda a Jednotný Evropský akt (jednání a přijetí JEA).
51) Smlouva o Evropské Unii: obsah smlouvy, maastrichtský chrám, institucionální reformy. Změny obsažené v Amsterodamské smlouvě a smlouvě z Nice - důvody a cíle těchto změn.
52) Evropská Rada: její funkce, současná struktura a mechanismy jednání uvnítř Evropské Rady. Rada Evropské Unie: její funkce, současná struktura, mechanismy jednání a rozhodovací procedury uvnítř Rady Evropské Unie.
53) Struktura Evropské Komise: Složení, úřady komisařů, administrativní aparát; funkce, úkoly a pravomoci Evropské Komise.
54) Evropský parlament: vývoj pravomocí Evropského Parlamentu v JEA, ve smlouvě o EU a v Amsterodamské smlouvě; struktura Evropského Parlamentu: volební systém, poslanci Evropského Parlamentu, politické frakce, předsednictvo parlamentu a parlamentní výbory. Základní poradní orgány Evropské Unie, jejích funkce a složení.
55) Jednotný trh: počátky společného trhu, překážky společného trhu, stagnace budování společného trhu, úsilí o jeho revitalizaci a současný stav.
56) Společná zemědělská politika: důvody jejího založení, její principy a nástroje, úsílí o reformu, financování a současná podoba SZP.
57) Hospodářská a měnová Unie: tři etapy hospodářské a měnové unie.
58) Společná zahraniční a bezpečnostní politika: její založení, realizace a fungování, vliv Amsterodamské smlouvy na SZBP a následující rozvoj a posilování SZBP, vývoj Evropské bezpečnostní a obranné politiky.
59) Spolupráce v oblasti vnitra, justice a policie: počátky spolupráce v oblasti vnitřních věcí, justice a policie, schengenský systém a reformy přinesené Amsterodamskou smlouvou a dalšími smlouvami.
60) Financování politik a rozpočet: struktura rozpočtu (příjmy a výdaje) a kontrola rozpočtu.
Literatura:
Evropská věda a filosofie
AKVINSKÝ, TOMÁŠ. Summa theologická. Olomouc, 1940.
ARISTOTELES. Člověk a příroda. Praha, 1984.
ARISTOTELES. Druhé analytiky. Praha, 1962.
ARISTOTELES. Kategorie. Praha., 1958.
ARISTOTELES. Metafyzika. Praha, 2003.
ARISTOTELES. První analytiky. Praha, 1961.
ARMSTRONG. A. H. Filosofie pozdní antiky. Praha, 2002.
AUGUSTINUS, AURELIUS. O obci Boží I - II. Praha, 1950.
AUGUSTINUS, AURELIUS. Vyznání. Praha, 1999.
BRUNO, G. Dialogy. Praha, 1956.
BRUNO, G. Výbor z díla. Praha, 1955.
CURD, M. A COVER, J. A. Philosophy of Science. The Central Issues. London, 1978.
DESCARTES, R. Pravidla pro vedení rozumu. Praha, 2000.
GALILEI, G. Dialóg o dvoch systémoch sveta. Bratislava, 1962.
GRAESER. A. Řecká filosofie klasického období. Praha, 2001.
HOLZHEY, H., RÖD, W. Filosofie 19. a 20. století II.Praha, 2006.
KANT, I. Kritika čistého rozumu. Praha, 2001.
KIRK, G., S., RAVEN, J., E., SCHOFIELD, M. Předsókratovští filosofové. Praha, 2004.
LEIBNIZ, G. W. Nové úvahy o lidské soudnosti. Praha, 1932.
KUHN, T. S. The Structure of Scientific Revolutions. Chicago, 1962.
KUSÁNSKÝ, M. Výbor z díla. Praha, 1977.
LAKATOS, I. The Methodology of Scientific Research Programmes. Cambridge, 1978.
LEIBNIZ, G. W. Monadologie a jiné práce. Praha, 1982.
LIBERA, DE, A. Středověká filosofie. Praha, 2001.
LONG, A. A. Hellénistická filosofie. Praha, 2003.
MRÁZ, M. Smyslové vnímání a čas v Aristotelově filosofii. Praha, 2001.
PASCAL, B. Myšlenky. Praha, 1972.
PASCAL, B. O geometrickém duchu. O umění přesvědčovat. Praha, 1985.
POLANYI, M. Personal Knowledge. London, 1958.
POPPER, K. R. Objective Knowledge. Oxford, 1972.
PUTNAM, H. Reason, Truth and History. New York, 1981.
RESCHER, N. The Limits of Science. Pittsburgh, 1999.
RÖD, W. Novověká filosofie I. Praha, 2001.
RÖD, W. Novověká filosofie II. Praha, 2004.
TOULMIN, S. Return to Reason. London, 2001.
VERNANT, J-P. Počátky řeckého myšlení. Praha, 1993.
VOPĚNKA, P. Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci (Souborné vydání Rozprav s geometrií). Práh Praha, 2000.
Křesťanské kořeny Evropy
BARTON, J. Reading the Old Testament: Method in Biblical Study. London, 1984.
Bible. Ekumenický překlad.
BRUCE, F. F. New Testament History. London, 1971.
Cambridge History of the Bible, 3 vols. Cambridge, 1970.
COGGINS, R. J. A HOULDEN, J. H. A Dictionary of Biblical Interpretation. London, 1990.
DOWLEY, T. (ed.) The History of Christianity. Tring, 1977.
ED. W. O. CHADWICK. Pelican History of the Church, 6 vols. London, 1986.
FREUD, W. H. C. The Early Church. London, 1965.
FUNDA, O. A. De Profundis. Praha, 1997.
FUNDA, O. A. Křesťanství jev lidských dějin a kultury. Praha, 1992.
FUNDA, O. A. Mezi vírou a racionalitou. Brno, 2003.
FUNDA, O. A. Víra bez náboženství. Praha, 1994.
KELLY, J. N. D. Early Christian Doctrines. New York, 1978.
Dějiny evropské kultury a evropského umění
ALBERTI, L. B. O malbě - O soše. Praha, 1947.
ALDRICH, V. C. Filozofia umenia. Bratislava, 1968.
ARISTARCO, G. Dějiny filmových teorií. Praha, 1968.
BARZUN, J. From dawn to decadence. New York , 2000.
BECKWITH J. Early Christian and Byzantine Art. London, 1996.
BLAŽÍČEK O.J. Umění baroku v Čechách. Praha, 1971.
BOETHIUS A. Etruscan and Early Roman Architecture. London, 1990.
BRAUDEL, F., BEGUIVINOVÁ, H. Dynamika kapitalismu. Praha , 1999.
BRENDEL O.J. Etruscan Art. London, 1995.
BUDIL, I.T. Za obzor Západu. Praha, 2001.
CONANT K.J. Carolingian and Romanesque Architecture 800 - 1200. London, 1995.
Dějiny českého výtvarného umění 1. a 2. díl. Praha, 1989.
DODWELL C.R. The Pictorial Arts of the West 800 - 1200. London, 1993.
DVOŘÁK, M. Umění jako projev ducha. Praha, 1936.
Encyclopedia of Italian Renaissance and Mannerist Art. Grove, New York, 2000.
Encyklopedie Umění a lidstvo Larousse. Praha, 1970.
FOCILLON, H. Život tvarů. Praha, 1936.
FRANKFORT H. The Art and Architecture of the Ancient Orient. London, 1996.
HEGEL, G. W. F. Estetika, 1. a 2. svazek. Praha, 1966.
HEIDEGGER, M. Zrození uměleckého díla. Praha, 1969.
HOOD, SINCLAIR The arts in prehistoric Greec . New Haven,1994.
HUYGHE R. A KOL. Umění pravěku a starověku. Praha, 1969.
HUYGHE, R. Umění renesance a baroku. Praha, 1970.
CHADRABA R. a kol. Dějiny českého výtvarného umění. Praha, 1984.
INGARDEN, R. O štruktúre obrazu. Bratislava, 1965.
KITSON M. Barok a rokoko. Praha, 1972.
KRAUTHEIMER R. Early Christian and Byzantine Architecture. London, 1994.
Kronika filmu. Praha, 1995.
KUBLER The Art and Architecture of Ancient America. London, 1995.
LAWRENCE, A.W. Greek Architecture. London, 1992.
LE GOFF, J. ; BASTL, O. Středověký člověk a jeho svět. Praha , 1999.
LE GOFF, J. a kol. Kultura středověké Evrop . Praha , 1991.
LEONARDO DA VINCI. Úvahy o malířství. Praha, 1994.
LESSING, G. E. Láokoón neboli o hranicích malířství a poezie. Praha, 1980.
LYOTARD, J.-F. O postmodernismu. Praha, 1993.
MARTIDALE,A. Člověk a renesance. Praha, Umění světa, 1972.
PANOFSKY, E. Význam ve výtvarném umění. Praha, 1981.
PATOČKA, J. Umění a čas. Praha, 1966.
PIJOAN J. Dějiny umění. Praha, 1977.
SADOUL, G. Dějiny světového filmu. Praha, 1963.
SANDARS N.K. Prehistoric Art in Europe. London, 1986.
SCHOPENHAUER, A. Svět jako vůle a představa, svazek I a II. Pelhřimov, 1998.
STEVENSON SMITH, W. The Art and Architecture of Ancient Egypt. London, 1998.
STRONG D. Roman Art. London, 1993.
SYROVÝ, BOHUSLAV. Architektura - svědectví dob . Praha , 1974.
TOEPLITZ, J. Dějiny filmu. 1. díl. Praha, 1989.
TOMAN, R., HOŘEJŠÍ, J. Umění italské renesance. Praha, 2000.
WARD-PERKINS J.B. Roman Imperial Architecture. London, 1992.
WILLIAMSON P. Gothic Sculpture 1140 - 1300. London, 1998.
WINCKELMANN, J. J. Dějiny umění starověku. Praha, 1986.
WÖLFFLIN, H. Klassické umění. Praha, 1912.
WORRINGER, W. Abstrakce a vcítění. Praha, 2001.
Evropské instituce, správa a právo
COLE, J., COLE, F. A Geography of the European Union. London, 1997.
FIALA, P., PITROVÁ, M. Evropská unie.. CDK, 2003.
GLASSNER, M. I. Political geography. New York, 1996.
GUNGWU, W. Global History and Migration. Oxford, 1997.
HAVELKA, M.; CABADA, L. Západní, východní a střední Evropa jako kulturní a politické pojmy . Plzeň , 2000.
HUNTINGTON, S. P. Střet civilizací. Praha, 2001.
KENNEDY, P. Vzestup a pád velmocí. Praha, 1993.
ORT, A. Evropa 20. století. Dobrá Voda, 2004.
OUTLÁ, V.; HAMERNÍK, P. AJ. Judikatura Evropského soudního dvora. , 2005.
ROMANCOV, M. Evropské politické a ekonomické instituce. Praha, 2002.
ROSŮLEK, P., CABADA, L. Evropa národů, patriotů a integrace. Dobrá Voda, 2002.
SVOBODA, P. Úvod do evropského práva. Praha, 2004.
TÝČ, VLADIMÍR Základy práva Evropské unie pro ekonomy . Praha , 2001.
WAISOVÁ, Š. Mezinárodní organizace a režimy. Praha, 2002.
HTTP://WWW.EU.ORG http://www.eu.org.
HTTP://WWW.NATO.ORG http://www.nato.org.
HTTP://WWW.UN.ORG http://www.un.org.
Oborová specializace
Během ústní zkoušky budou prověřovány znalosti v oblasti, která se bezprostředně dotýká předložené rigorózní práce.