Teorie a filosofie komunikace
Širší vědní základ oboru
Filosofie
1. Antická filosofie
Presokratikové: Miléťané, Pýthagorás, Hérakleitos, Eleaté, Empedoklés, Anaxagorás, atomisté. Klasická řecká filosofie: Sókratés, Platón, Aristotelés. Helénistické filosofické školy: stoicismus, epikureismus, skepticismus. Filosofie pozdní antiky: novoplatonismus, patristika (Augustinus).
2. Středověká a renesanční filosofie
Raná, vrcholná a pozdní scholastika: Anselm z Canterbury (důkazy boží existence a jejich dějiny), Abaelard (spor realismu a nominalismu a jeho dějiny); Albert Veliký, Tomáš Akvinský, Scotus, Ockham. Renesanční filosofie: humanismus; platonismus (Kusánus, Ficino, Mirandola); aristotelismus (Pomponazzi); přírodní filosofie (Telesio, Bruno, Campanella).
3. Novověká filosofie a německá klasická filosofie
Novověká filosofie: Racionalismus (Descartes, Spinoza, Leibniz); empirismus (Bacon, Locke, Berkeley, Hume). Osvícenství: La Mettrie, Diderot, Voltaire, Helvétius, Rousseau. Německá klasická filosofie. Kant, Fichte, Schelling, Hegel.
4. Pozitivismus, marxismus, iracionalismus,
existencialismus
Pozitivismus: Comte, Spencer, Mill. Marxismus: Feuerbach, Marx, Engels. Iracionalismus: Schopenauer, Nietzsche, Kierkegaard, Bergson. Existencialismus: Jaspers, Heidegger; Sartre Camus, Marcel.
5. Fenomenologie a hermeneutika
Fenomenologie a fenomenologická analýza: E. Husserl, Fink, Patočka. Koncepce umění ve fenomenologii (Ingarden) a hermeneutice (Gadamer). Gadamer a rozvoj hermeneutiky. Habermas a teorie komunikativního jednání.
6. Novotomismus, modernismus v soudobé
náboženské filosofii, neofreudismus a neomarxismus
Novotomismus: Maritain, Gilson, Bochenski. Modernismus v soudobé náboženské filosofii: Teilhard de Chardin, Buber, Scheler. Neofreudismus a neomarxismus: Fromm, Marcuse, Bloch.
7. Strukturalismus, poststrukturalismus,
postmodernismus
Strukturalismus a poststrukturalismus: Lévi-Strauss, Foucault, Derrida, Deleuze. Postmodernismus: Lyotard, Welsch, Sloterdijk, Baudrillard. Postmodernismus a jazyk.
8. Logický empirismus Vídeňského kroužku, Filosofie jako logická analýza
Historie, manifest Kroužku, fyzikalismus, protokolární věty, antimetafyzika, postavení psychologie, sociologie. Filosofie jako logická analýza jazyka. Carnap, logická syntax jazyka, analytické a syntetické věty, pojem verifikace, kritérium smyslu, Ingardenova kritika.
9. Deduktivní výstavba vědeckých teorií. Problém porovnávání teorií
Universální a singulární tvrzení, dedukce, indukce, problém indukce, verifikace a falsifikace, empirické teorie a Popperovo demarkační kritérium. Problém porovnávání teorií. Pojem verisimilitude, otázka nesouměřitelnosti vědeckých teorií.
10. Problém empirické báze vědeckých teorií.
Verifikace a koroborace vědeckých teorií
Statut základních empirických tvrzení, jejich závislost či nezávislost na teoriích, psychologismus. Problém zdůvodnění základních empirických tvrzení.Verifikace a koroborace vědeckých teorií.Verifikace hypotéz, koroborace vědeckých teorií, induktivní a pravděpodobnostní logika. Testovatelnost vědeckých teorií.
11. Problém mysli a těla
Problém vztahu mysli a těla: historie a současnost, teorie identity, behaviorismus a funkcionalismus, eliminační teorie, instrumentalismus, dualismus. Problematika vědomí: problém fenomenality vědomí, problém kvality prožitků, perspektivismus. Problematika intencionality: problém tzv. propozičních postojů, problém tzv. "jazyka myšlení". K. Popper a teorie tří světů.
12. Jazykový relativismus a syntaktické struktury
Jazykový relativismus: E. Sapir a B. L. Whorf. Syntaktické struktury: Generativní gramatiky, transformační gramatiky, sémantika - N. Chomsky, G. Lakoff a další.
13. Gottlob Frege - Obrat k jazyku, vznik matematické logiky
Obrat k jazyku: Gottlob Frege. Smysl a význam, pojem a předmět, funkce a pojem, myšlenka. Vznik matematické logiky: Gottlob Frege. Základní ideje "Pojmopisu" a jejich vznik z kritiky jazyka.
14. B. Russell a G. E. Moore - dva pohledy na jazyk. Problém vlastních jmen
B. Russell: dokonalý jazyk, logický atomismus, definitní deskripce, denotace. G. E. Moore: hovorový jazyk jako základ. Problém vlastních jmen: Mill, Frege, Wittgenstein, Kripke (a možné světy), Burge.
15. L. Wittgenstein - Tractatus. L. Wittgenstein - pozdní filosofie jazyka
L. Wittgenstein - Tractatus: Strukturální a funkcionální vztah mezi fakty, myšlením a jazykem; vyslovitelné a nevyslovitelné, zobrazitelné a nezobrazitelné. Pozdní filosofie jazyka: Filosofická zkoumání, Diktáty, jazykové hry.
16. W. v. O. Quine, Donald Davidson, Wilfrid Sellars
Radikální překlad, neurčitost překladu, kritika rozlišení analytický - syntetický, holismus, dvě dogmata empirismu. Sellars: mýtus daného.
17. Obrat k přirozenému jazyku - J. L. Austin, Paul Grice. John Searle a řečové akty
Performativní výpovědi, řečové (mluvní) akty. Intencionální sémantika, konverzační implikatury (teorie významu, logika a konverzace). John Searle a řečové akty: Rozvinutí teorie řečových (mluvních) aktů a intencionální sémantiky u Johna Searla.
Jazyk a sémiotika
18. Jazyk a řeč jako předmět jazykovědy, jazyk jako uspořádaný systém
Jazyk a řeč jako předmět jazykovědy: univerzálnost a specifičnost jazyka, akt pojmenování, ontogeneze jazyka, percepce jazyka, přirozené jazyky, jazyky "umělé" a formální. Jazyk jako uspořádaný systém: vnitřní řád a stavba jazyka. Jazykové plány a roviny, monémy a tagmémy, popis rovin: hláskosloví/hláska a foném, tvarosloví/ morf a morfém, stavba věty/syntagmém).
19. Úvod do lingvistické teorie dneška
Úvod do lingvistické teorie dneška. "Vnitřní" lingvistika. Jazykovědné disciplíny; terminologie (předmět, metody, prostředky; literatura). Jazykověda a jiné vědy. Lingvistická metodologie. Diachronie a synchronie. "Vnější" lingvistika. "Hranice" jazykovědy.
20. Problematika komunikace
Jazyk a komunikace. Model verbální komunikace a funkce jazyka. Mluvní (řečové) akty a teorie řečové činnosti, sociální komunikace. Koherence a koheze textu, kontext a diskurs (textová lingvistika, textém, kompozice textu). Neverbální komunikace. Plusová a minusová glazura. Praktický a terapeutický význam.
21. Lingvistika a sémiotika
Lingvistika a sémiotika. Znakový charakter jazyka (teorie jazykového znaku), sémiotický trojúhelník. Jazyk jako systém (langue, kompetence) a mluva jako realizace systému (parole, performance, text). Paradigma a syntagma.
22. Vývoj jazykovědy
Vývoj jazykovědy (antika, středověk, indoeuropeistika a komparatisté, mladogramatici, ženevská škola a Ferdinand de Saussure. Strukturalismus, Pražská škola a její pojetí struktury jazyka i funkce, vliv ve světě (Jakobson, Hjelmslev aj). Americký strukturalismus a antropologické směry. Generativní lingvistika. Moderní lingvistické směry (hraniční disciplíny). Pragmatický obrat a kognitivní směry.
23. Sémiotika: obor nebo metoda. Diadická a triadická sémiotika. Teorie ostenze
Sémiotika: obor nebo metoda. Možnosti a meze sémiotiky. Diadická a triadická sémiotika: Dvě základní koncepce označování. Historický vývoj v obou větvích. Důsledky v teorii a praxi. Teorie ostenze: ostenzivní definice a definice ostenze. Augustin a De magistro. J. A. Komenský, J. Swift. Teorie her. I. Osolsobě, U. Eco.
24. Alternativa symbolu. Slova v akci. Persuasivní komunikace
Alternativa symbolu, velké koncepce 20. století. Slova v akci (tzv. sémantická utopie: A. Korzybski, S. Chase, S. I. Hayakawa). Svědomí slov. "Political correctness" 90. let a české prostředí. Persuazivní komunikace: obor komunikace nebo její aspekt? Význam imaginace. Přesvědčování a manipulace. Reklamy. Magie.
25. Notace: možnosti a meze. Obsahová analýza. Artefakt jako rozhraní
Notace: možnosti a meze, N. Goodman a tři základní notační oblasti, jejich specifika, význam a smysl notování. Obsahová analýza: Jak a proč se vynořila. V čem spočívá. Jak ji lze využít, případně zneužít. Artefakt jako rozhraní: H. Simon, J. Mukařovský, artefakt a hodnoty, co všechno je (může být) artefaktem. "Přívětivá tvář techniky."
Informační systémy a komunikace
26. Informační systémy
Informační systémy: historie, rozdělení, význam. Distribuce datových zdrojů, centrální a distribuované systémy: principy, technické platformy, zhodnocení. Architektura klient-server: charakteristika, výhody a nevýhody oproti centrálním systémům. Typické příklady aplikačních serverů a popis jejich funkce: (souborový, tiskový, poštovní, časový, jmenný).
27. Bezpečnost informačních systémů
Bezpečnost informačních systémů: softwarová ochrana, právní ochrana. Bezpečnost v počítačových sítích - možnosti a typy napadení, ochrana před zneužitím dat, šifrování. Bezpečnost v počítačových sítích: transakce, zabezpečení dat, symetrické a nesymetrické šifrování, ověřování uživatele, elektronický podpis, certifikáty. Obrana proti napadení počítače.
28. Databázové systémy
Databázové systémy: systémy řízení báze dat, definice dat v databázi, možnost uložen rozsáhlého textu a obrazu, popř. zvuku. Dotazovací jazyk SQL jako standardní rozhraní databázových systémů: základní konstrukt jazyka, tvorba dotazů v návrhovém prostředí. Ochrana dat v databázových systémech. Možnosti získávání informace z textových databází: boolský a vektorový model.
29. Dokumentografické informační systémy
Dokumentografické informační systémy: uložení textové informace, problém předzpracování a porozumění textu, indexování. Kritérium predikce a kritérium maxima: přesnost a úplnost, tezaurus, frekvenční slovník. Digitální knihovny: historie, vývoj, možnosti využití. Dokumentografické systémy a Web: sémantický Web - realita.
30. Klasifikace počítačových sítí
Dělení počítačových sítí, metody přenosu. Síťové aplikační služby, používané protokoly pro vzdálený přístup, přenos souborů, decentralizovaný přístup k dokumentům. Lokální počítačové sítě. Jednoduché přenosové protokoly linkové úrovně: chyby, obrana proti chybám. Kapacita přenosového kanálu, kódování a modulace.
31. Internet
Internet: základní protokoly nižších úrovní, adresy a adresování v Internetu, princip převodu adres. Prostředky pro přístup k Internetu: kabelové modemy, ISDN, ADSL, bezdrátové sítě, analogové modemy a jejich vlastnosti.
32. Účinky mediální komunikace, vývoj teorií
Účinky mediální (masové) komunikace, vývoj teorií. Média ve společenském kontextu. Mediální struktury a instituce. Mediální komunikace a masová kultura. Mediální produkt.
33. Vývojové etapy společenské komunikace
Vývojové etapy společenské komunikace, informační společnost, tendence. Právní a etické aspekty mediální komunikace.
34. Komunikační prostředky
Knihtisk: jeho šíření a komunikační důsledky, kniha jako komunikační prostředek v období tzv. masové komunikace. Periodický tisk: vývoj a postavení mezi současnými médii. Film jako forma audiovizuální komunikace: vývoj a nynější pozice. Rozhlasové a televizní vysílání: významný prostředek společenské komunikace dneška, jeho vznik, rozvoj.
Literatura:
Filozofie
ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha 1994.
ANZENBACHER, A. Úvod do filosofie. Praha, 1990.
ARMSTRONG, A. H. Filosofie pozdní antiky. Praha, 2002.
AUSTIN, J.L. Jak udělat něco slovy. Praha, 2000.
BLECHA, I. Fenomenologie a existencialismus. Olomouc, 1994.
BLECHA, I. Filosofie. Olomouc, 1994 (různá vydání).
CARNAP, R. Problémy jazyka vědy. Praha, 1968.
CORETH, E. Co je člověk? Praha, 1996.
CORETH, E.; EHLEN, P.; SCHMIDT, J. Filosofie 19. století. Olomouc, 2003.
CORETH, E.; SCHÖNDORF, H. Filosofie 17. a 18. století. Olomouc, 2002.
DAVIDSON, D. Čin, mysl, jazyk. Bratislava 1997.
DAVIDSON, D. Subjektivita, intersubjektivita, objektivita. Praha, 2004.
DE LIBERA, A. Středověká filosofie. Praha, 2001.
DEMJANČUK, N. Filosofie: kultura, věda, myšlení. Plzeň, 1996.
DENNETT, D. Druhy myslí. Praha, 2004.
DESCOMBES, V. Stejné a jiné. Praha, 1995.
DRTINA, F. Úvod do filosofie. Myšlenkový vývoj evropského lidstva. Praha, 1914, 1926.
FAJKUS, B. Současná filosofie a metodologie vědy. Praha, 1997.
FEYERABEND, P. Proti metodě. Praha, 2001.
FIALA, J. (ed.). Analytická filosofie. První čítanka. Plzeň, 1999.
FIALA, J. (ed.). Analytická filosofie. Druhá čítanka. Praha, 2000.
FIALA, J. (ed.). Analytická filosofie. Třetí čítanka. Praha, 2002.
FLANAGAN, O. Vedomie. Bratislava, 1995.
FLOSS, P. Úvod do dějin středověkého myšlení. Olomouc, 1994.
FREGE, G.: Myšlenka. Logické zkoumání. In: Scientia & Philosophia, č.6, 1994, s. 50-75.
FREGE, G.: O smyslu a významu. In: Scientia & Philosophia, č.4, 1992, s. 33-75.
GABRIEL, Z. a kol. Česká filosofie ve 20. století. 2. sv., Brno, 1995.
GÁLIKOVÁ, S., GÁL, E. Antológia filozofie mysle. Bratislava, 2003.
GORFUNKEL, A. CH. Renesanční filozofie. Praha, 1987.
GRAESER, A. Řecká filosofie klasického období. Praha, 2000.
GRONDIN, J. Dějiny hermeneutiky. Praha, 1997.
HEIDEGGER, M. Básnicky bydlí člověk . Praha , 1993.
HEIDEGGER, M. Bytí a čas. Praha, 2002.
HEINZMANN, R. Středověká filosofie. Olomouc, 2000.
HOLZHEY, H., RÖD, W. Filosofie 19. a 20. století II.Praha, 2006.
HORYNA, B. Filosofie posledních let před koncem filosofie. Praha, 1998.
HORYNA, B. Počátky filosofické antropologie. Brno, 1999.
HORYNA, B., PAVLINCOVÁ, H. Filosofie náboženství. Brno, 1999.
HUSSERL, E. Karteziánské meditace. Praha, 1968.
INGARDEN, R. Umělecké dílo literární. Praha, 1989.
KIRK, G., S., RAVEN, J., E., SCHÖFIELD, M. Předsókratovští filosofové. Praha, 2004.
KOLÁŘ, P. Argumenty filosofické logiky. Praha, 1999.
KRÁL, M., POKORNÝ, M., BLAŽEJOVÁ, H. Změna paradigmatu vědy. Praha, 1994.
KUHN,T. Struktura vědeckých revolucí. Praha, 1998.
LIESSMANN, G., ZENATY, G. O myšlení. Praha, 1994.
LONG, A. A. Hellénistická filosofie. Praha, 2003.
MAJOR, L. Dějiny poklasické filosofie v 19. a na počátku 20. století. Praha, 1991.
MATERNA, P., PALA, K., ZLATUŠKA, J.: Logická analýza přirozeného jazyka. Praha, 1989.
MATERNA, P.: Svět pojmů a logika. Praha 1995.
MUKAŘOVSKÝ, J. Studie z estetiky. Praha, 1966.
NOSEK, J. Mysl a tělo v analytické filosofii. Praha, 1997.
PATOČKA, J. Kacířské eseje k filosofii dějin. Praha, 1990.
PATOČKA, J. Úvod do fenomenologické filosofie. Praha, 1993.
PEREGRIN, J. Filosofie a jazyk. Praha, 2003.
PEREGRIN, J. Úvod do analytické filosofie. Praha, 1992.
PEREGRIN, J.(ed.) Obrat k jazyku: druhé kolo. Praha, 1998.
PEREGRIN, J. Logika ve filosofii, filosofie v logice. Praha, 1992.
PETŘÍČEK, M. Úvod do současné filosofie. Praha, 1997.
POPPER, K. R. Logika vědeckého zkoumání. Praha, 1997.
QUINE, W. Hledání pravdy. Praha, 1994.
RICKEN, F. Antická filosofie. Olomouc, 1999.
RÖD, W. Novověká filosofie I. Praha, 2001.
RÖD, W. Novověká filosofie II. Praha, 2004.
RUSSELL, B. Logika, věda, filosofie, společnost. Praha, 1993.
RUSSELL, B. Zkoumání o smyslu a pravdivosti. Praha, 1975.
RUSSELL, B., Logika, jazyk a věda. Praha, 1967.
SEARLE, J. Mysl, mozek a věda. Praha, 1994.
SOUSEDÍK, P., PEREGRIN, J. Co je analytický výrok? Praha, 1995.
STÖRIG, H. J. Malé dějiny filosofie. Praha, 1994.
STRAWSON, P. F.: Individuá. Esej o deskriptívnej metafyzike. Bratislava, 1997.
TICHÝ, P. O čem mluvíme. Praha 1996.
TONDL, L. Dialog. Praha, 1997.
TONDL, L. Věda, technika a společnost. Praha, 1994.
TRETERA, I. Nástin dějin evropského myšlení. Praha, 1999.
TUGENDHAT, E., WOLF, CH. Logicko-sémantická propedeutika. Praha, 1997.
TVRDÝ, J. Průvodce dějinami evropské filosofie. Brno, 1947.
VALENTA, L. Problémy analytické filosofie. Olomouc, 2003.
WELSCH, W. Naše postmoderní moderna. Praha 1994.
WITTGENSTEIN, L. Filosofická zkoumání. Praha, 1998.
WITTGENSTEIN, L. Tractatus logico-philosophicus. London, 1922.
Jazyk a sémiotika
CANETTI, E. Svědomí slov. Praha, 1992.
CASSIRER, E. Filosofie symbolických forem. Praha, 1996.
ČERMÁK, F. Jazyk a jazykověda. Praha, 1994.
ČERNÝ, J. Dějiny lingvistiky. Olomouc, 1996.
ČERNÝ, J. Úvod do studia jazyka. Olomouc, 1998.
ČERNÝ, J., HOLEŠ, J. Sémiotika. Praha, 2004.
ČMEJRKOVÁ, S. Reklama v češtině, čeština v reklamě. Praha, 2000.
DE BONO, E. Pravdu mám já, určitě ne ty. Praha, 1998.
DE VITO, J. Základy mezilidské komunikace. Praha, 2001.
DOUBRAVOVÁ, J. Sémiotika v teorii a praxi. Praha, 2002.
ECO, U. Mysl a smysl. Praha, 2000.
ERHART, A. Základy jazykovědy. Praha, 1984.
FIDELIUS, P. Řeč komunistické moci. Praha, 1998.
FLUSSER, V. Za filosofií fotografie. Praha, 1994.
GOLEMAN, D. Emoční inteligence. Praha, 1998.
HUIZINGA, J. Homo ludens. Praha, 1971.
KUNCZIK, M. Základy masové komunikace. Praha, 1994.
MATHAUSER, Z. Metodologické meditace aneb Tajemství symbolu. Brno, 1989.
OSOLSOBĚ, I. Divadlo, které mluví, zpívá a tančí. Praha , 1976.
OSOLSOBĚ, I. Mnoho povyku pro sémiotiku. Brno, 1992.
PALEK, B. (ed.) Sémiotika. Praha, 1997.
PALEK, B. Základy obecné jazykovědy. Praha, 1989.
SAUSSURE, F. Kurs obecné lingvistiky. Praha, 1996.
TONDL, L. Mezi epistemologií a filosofií. Praha, 1996.
TONDL, L. Problémy sémantiky. Praha, 1966.
WATZLAWICK, P. Jak skutečná je skutečnost. Hradec Králové, 1998.
Informační systémy a komunikace
BASL, J. Podnikové informační systémy. Praha, 2002.
BOHATCOVÁ, M. Česká kniha v proměnách staletí. Praha, 1990.
CAIRNCROSS, F. Konec vzdálenosti. Brno, 1999.
DEFLEUR, M.L. , BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, S.J. Teorie masové komunikace. Praha, 1996.
HLAVÁČEK, I., KAŠPAR, J., NOVÝ, R. Vademecum pomocných věd historických. Praha, 1997.
HORÁK, F. Pět století českého knihtisku. Praha, 1968.
JEAN, G. Písmo pamět lidstva. Bratislava, 1994.
KÉKI, B. Pět tisíc let písma. Praha, 1984.
KLEČKOVÁ, J. Základy informačních systémů. Plzeň, 1999.
KNEIDL, P. Z historie evropské knihy. Praha, 1989.
KOPPLOVÁ, B., KOPPL, L. Dějiny světové žurnalistiky 1. Praha, 1989.
MOLNÁR, Z. Moderní metody řízení informačních systémů. Praha, 1992.
PERKNER, S., HYVNAR, J. Řeč dramatu l. Divadlo a rozhlas. Praha, 1987.
PERKNER,S., KOPANĚVOVÁ,G., BÍLKOVÁ-BELNAYOVÁ, K. Řeč dramatu 2. Film a televize. Praha, 1988.
POKORNÝ, J. Databázové systémy a jejich použití v informačních systémech. Praha, 1992. POKORNÝ, J. Informační a databázové systémy. Praha, 1992.
ŠMÍD, M. Stručný slovník elektronických médií. Praha, 1995.
HTTP://WWW. JAKPSATWEB.CZ http://www.jakpsatweb.cz/
HTTP://WWW. W3.ORG http://www.w3.org/
Oborová specializace
Během ústní zkoušky budou prověřovány znalosti v oblasti, která se bezprostředně dotýká předložené rigorózní práce.